Kdo mi pošle screenshot s 10000 na počítadle (je úplně dole), dostane výstavní zvětšeninu formátu 30x40 z jakékoliv fotky na webu dle vlastního výběru.

Try hard:)

Pátek 290705

Vyjíždíme se Šeďou a Dominikou ze Zlína v pátek ráno o půl deváté. Asi o hodinu za námi jede náš soundsystém a další auta. Cestou už si voláme a píšeme s Hyňálem který je snad už od čtvtku na místě. U pumpy si dávám nanuka a pak pokračujeme na Karlštejn, kde se pod hradem snažíme zjistit nějaké info. Jediné co víme máme od Hyňála, který se motá okolo Mlýnce, nadává na fízly jak špaček ale nic pořádně neví, akorát že ho vyhnali z louky. Pak volá Mikulda že potkal soundsystém s píchlým kolem a pomáhá s výměnou. Jedeme do Berouna kde se opalujeme v parku a snažíme se nakoupit kelímky ("Vždyť tam jsou v tom regálu, ne? Kolik jich potřebujete?" -- "No, víte, tak tisíc"). Soundsystém hlásí první kocovinu (Ufon). K večeru okolo sedmé se dostáváme na místo. Na louce vidím desítky dodávek, tak freneticky mávám, než mi dojde že ty dodávky mají všechny zelený pruh a majáčky. Dáváme si sraz se Zuzou u pumpy na exitu 144. Na pumpě už je spousta autobusů s důchodci, turisté, jo a taky systémy. Za chvíli přijíždí Zuza, která má na střeše svého auta tak mohutnou konstrukci na projekci, že její Fabia vypadá jako vysokozdvižná plošina. Dáváme piva a čekáme na Godota. Mezitím dorážejí další auta Pražáků a Zlíňáků. Svými postřehy nás obšťastňuje 65ti letý tekknař. Asi tak v jedenáct se rozhodujeme zkusit najet na louku. Zrovna je bouřka tak toho využíváme a Šeďa v protisměru objíždí zátaras: Policajti jsou schovaní v dodávce a než stačí vyběhnout tak jsme v tahu. Jedeme v strašně dlouhé koloně po nějaké okresce a protože s bouřkou přišla i slušná vichřice, tak se každou chvilku čeká, než se vpředu odstraní spadlý strom.

Sobota 300705

Asi po hodině dojíždíme do vesnice Labuť, kde je prý nezablokovaná odbočka k louce. Když dojíždíme tak v protisměru vidíme policejní kolonu kterak jede zacpat tu křižovatku. Vepředu naší kolony týpek v dodávce dupne na plyn a zapasuje se před policejní kolonu ("sorry chlapi mi to chcíplo"), takže projíždíme křižovatku směrem na louku. Pak asi hodinu křižujeme sem a tam po loukách cestou necestou (většinou necestou). Dominika lehounce propadá defétismu. Ale teď je asi jedna hodina v noci a my jsme u louky!!! Jdeme se tam podívat ale zatím tam je jen asi sedm systémů. Vracíme se k autu, kde potkáváme Berryho, Vidláka, Velkou Péťu a další. Mezitím se někomu povedlo proklestit cestu okolo pojicajtů, tak tam se Šeďou jedemem je to jako Camel Trophy ale konečně (asi ve tři v noci) jsme najeli na louku! PRORAZILI JSME! Stavíme bar a systém a bavíme se. Během noci najíždějí další systémy. Od rána korzuju po louce a fotím. Pak přijde zásah, o kterém se nehodlám zmiňovat, mluví se o něm všude jinde. Přesunujeme se pod louku k exitu 136, kde pod dálničním mostem (prší) čekáme, je tam pár pokusů o lynčování policistů ale celkem v normě. Za soumraku pak odjíždíme k nejbližší pumpě směr plzeň. Jedu za Filim, chvíli se dívím proč jede po dálnici čtyřicítkou, než mi dojde že je velice opilý. U pumpy, kde se tísní davy systémáků atd. se domlouváme že pojedeme k Hracholuské nádrži přespat.
Z následujícího dýchanku moc nemám, protože jsem usnul snad ještě dřív než jsem vypnul motor. Mikulda ve vedlejším autě ostatně taky.

Neděle 310705

Asi v pět ráno mě probouzí nějaký ryk a po hodině už se to nedá vydržet tak lezu ven a koukám že v přehradě hned za naším autem se koupají dva šííííííleně tlustí Rusové s Tekillou. A během noci k nám dorazil nějaký francouzský systém z Normandie s asi 10ti auty. Po poledni až všichni vstanou jedeme do Ejpovic, kde si dáváme oběd a Šeďa mi napřed nechce objednat pivo ale pak kupuje i panáky, protože si uvědomil že má dnes 30 let. Po obědě popojedeme k parádnímu místu v zatopeném lomu s pláží. Vytahujeme bar (protože Ufon oznámil že plné sudy zpátky nepoveze), taky gauč ze Zuzina Soptíka a dáváme si speciální slivovici od Mikuldy. V blízkém kempu bydlí 3 systémy (2 italské a jeden anglický) tak je jdeme s Matějem pozvat k nám a cestou házíme klacky Tekille. Systémáci se moc netváří, taky nakonec nedorazí, byli to asi hovno systémáci. Potom vybalujeme náš systém a zapínáme ho. Přijíždí ještě Vanuatu soundsystem z Plzně a k naší freparty se postupně přidávají i místní rybáři.

Pondělí 010805

Rachot až do rána. Ufon byl nejdál, navrhoval hromadnou sebevraždu kvůli současným vnitropolitickým podmínkám. Ráno se přijíždí podívat starosta Ejpovic ale Ufon ho vůbec nepustil ke slovu, poprskal ho a starosta vyplašeně odešel ale nechal nás tam být. Pak se dokonce objevila dodávka plná policajtů, jeli se po náročném víkendu vykoupat ale když uviděli na břehu zaparkované systémy tak naštvaně odcouvali. Asi už toho měli dost... Ufon s Matějem ráno balí celý systém, což je vzhledem k jejich stavu heroický výkon. Matěj pak padá únavou, taktak pod něj stačím strčit karimatku a ufon zalézá do patra do Iveca s tím, ať ho vzbudíme ve Zlíně. Odjíždíme a to je konec našeho road movie.

Fotky tady!

Reduta, Masarykovo náměstí, Uherské Hradiště. Od 22.7. do 31.7. (po dobu konání LFŠ, možná i déle).

Flajer tady!

Už se blíží výstava... Zahájení v úterý 29.3. odpoledne, potrvá do 8.4. (Galerie VŠB-TUO, Foyer budovy A, Tř. 17. listopadu 15, Ostrava - Poruba).

FLASHBACK n 1 (an) interruption of chronological sequence in a literary, theatrical, or cinematic work by the evocation of earlier events2 a burst of flame back or out to an unwanted position (e.g. in a furnace) 3 delayed re-intoxication by narcotic substance, released from cell tissue into blood circulation

Fotografická pamět je skvělá věc. Osvěžte si paměť na léta 2002-2004 tady...

Daunhil, čínští běženci, párty U Vojvodíků, bloudění ve slovenských hvozdech a fotky...

Fotek je spousta, jsou tady. Black&White rulez!

300604
Kocovina a zvracení na letišti. Na ruzyňském letišti pracují totální idioti, od trafikantů po bezpečáky u odbavení. V Londýně stávkují zaměstnanci metra, takže Tube nejezdí. SMS od Jakuba: Z letiste jedte autobusem A6 na Marble Arch budu tam cekat. Dáváme pivo atd. v Hyde Parku u Marble Arch a pak na Camden Town. Smažené nudle, krevety a kuře na tisíc způsobů od asiatů. První seznámení s kultovním Vinyl Barem (doporučuju - bar a record shop, sídlo breakbeatového labelu Fingerlickin’, Inverness street, asi 20 m od metra Camden Town). Fotím si anglické dívky (jako ostatně celý týden). Šeďa říká, že si koupí oldskool boty. Po pěti pivech ve Vinylu jedeme k Jakubovi na Ealing. Pořád ještě je Tube strike, takže to znamená tři hodiny v upocených doubledeckerech. Na Ealingu se konečně potkáváme s holkama. Ještě přichází Alicia, která podléhá dojmu že jsme naprostí vykalenci, což v tu chvíli už asi opravdu jsme.

010704
V Londýně zřejmě není ani jediný pes. Přes den poflak po naší skoroperiferní čtvrti, po Ealing Broadway. Protože jdeme v sobotu na brejkovou party, tak kupujeme v TK-Maxxu nějaké vymazlené nuskool oblečení. Jakub mi ještě věnuje výborné military sáčko, díky. Zevling v parku s nezbytným Grolschem v plechovce. Šeďa už ví, jaké boty si koupí. Večer v bytě, každou hodinu někdo sběhne dolů k Mexikánovi do krámku pro 2 kartáče Carlsbergů (8 za 5,70liber). Jo, a snad každý druhý černoch Sigmě chválí její účes.

020704
Holky nás berou do města, aby nám ukázaly památky a tak. Westminster Abbey, BigBen, Picadilly, Trafalgar Sq. atd. Taky jdeme do National Gallery kde je lidí že se tam nedá hýbat, řvoucí mrňaví parchanti si hrají na honěnou pod Tizianem. Hned u dveří visí Slunečnice by v.G. Mé dva oblíbené obraty na které jsem se těšil tam ale nejsou (Hraběnka nevím jaká při koupeli od Poussina a Ofélie od... eeeh, od nějakého prerafaelity). Nevadí. Mind the Gap. Přes Millenium Bridge jdeme do Tate Modern, kterou maximálně doporučuji. Nářez nejhrubější, blatzko (řekl by Jakub). Rothko, Calder, Hopper prostě masakr. Pak ještě poflak po nábřeží Temže, industriál z minulých století se tam snoubí s hi-techem, Clink Street (vzpomínka na rave povídku Bílej Burger Danny na hogan.cz). Večer zase Camden, jenže ve Vinyl baru je private party, takže to řešíme nákupem obligátních plechovkových Grolschů a balením špqů u zdymadla na camdenském kanálu. Už se to stává naším oblíbeným místem. Chytáme poslední Tube na Ealing Broadway. Původně jsme večer chtěli jít do The Endu na Roniho Size a Grooveridera (holky je totiž chtěly vyklepnout ve fotbálku) nebo do Fabricu na Ram Raiders ale nakonec nic, protože zítra jdeme na breaky. Šeďa už je rozhodnut, co se týče bot.

030704
Večer jdeme na breakbeatovou party jménem Air. Klub Rhythm Factory, zastávka metra Aldgate East. Do desíti hodin je vstup za polovic, ale to jsme nestihli, takže platíme plnou cenu 10 liber. Mimochodem Aldgate je nejpůsobivější stanice metra jakou jsem viděl, 100 let starý industriál... U vchodu do klubu je cedule, varování pro potenciální kupce nemovitostí, že klub má licenci na provoz hudby v nočních hodinách atd., prostě tady si byt nekupujte, pokud nejste fanatičtí příznivci lámaných beatů. Dnes hrají Freestylers, Rennie Pilgrem, Meat Katie, Ali B, Precision Cuts, Will Saul, Mr. Thing a Unsung Heroes. Dostáváme se dovnitř, za gramcema zrovna Meat Katie, dáváme si jedno pivo a pak si kupuju vodu v půllitrové pet flašce, do které si pak celou noc chodím čepovat vodu na záchod (díky Živlu za ten nápad). Chtěli jsme dát špqa na záchodě, jenže ochranka pořád cirkuluje a kontroluje každý kout v klubu. Ochranku tvoří černoši v havraních oblecích s rameny jak futra od dveří, takže se člověk radši ani nepokouší o nějakou nepředloženost. Ale jsou velice korektní a slušní a vlídní, vyhazovači z českých klubů by si z nich měli vzít příklad. Moc se tam nenosí to, že se jdete na chvíli vyvětrat na čerstvý vzduch, taky ani není moc důvod, protože klimatizace v klubu je fantastická. Ke konci party pak na baru rozdávají spousty kelímků s vodou s ledem. Ze začátku mě potěšilo, že se s námi dává spousta lidí do řeči, po chvíli jsem ale zjistil, že se všichni jenom ptají jestli nevím o někom, kdo má „any pills“. Ale našlo se i pár výjimek, konečně přicházím na chuť anglickým dívkám (jako třeba něžňoučká londýňanka Frenchie:) Další zajímavá věc je, že když se usmějete na nějakou holku, tak potom, když odchází, tak si vás najde a podá vám ruku, případně dá pusu. Taky zajímavé, vzhledem k tomu, jak jsou jindy Angličané poměrně odměření, byť zdvořilí. Jo a když je napsané, že party končí v pět, tak přesně v 5:00 se vypnou gramce a rozsvítí světla a „people please make your way out“. Poté autobus na Oxford Circus, pak špatný autobus do Actonu, pak 3/4 hodiny chůze na správnou zastávku, pak načerno dvěstěsedmička na Ealing Broadway, mě a Sigmu probudil revizor, a když zjistil že na pokutu nemáme tak nás vyhodil, Šeďa, Dominika a Samuel mu mezitím zdrhli, akorát Jakub zůstal spát v autobuse a pak přejel zastávku, my jsme pak snad hodinu šli pěšky do Ealingu. Přišli jsme o půl deváté. Šeďa nás ujišťuje, že ví, které boty si koupí. A djs tak diktovali, že nám je jasné, že drumnbass to má spočítané a budoucnost je v breakbeatu...

040704
Spíme.

050704
Další kolo zevlingu po městě. Portobello Road, konečně jsem si koupil potítko, zřejmě nezbytnost londýnského nuskoolu. Pak jedeme se Sigmou na Camden koupit barvu na vlasy a zase nudle a kuře a krevety. Metrem na London Bridge, a poflak po nábřeží, křižník Belfast, podpultová piva od nějakých pákistánců a špq na břehu Temže u hi-tech londýnské radnice. Fotíme se na Tower Bridge a okolo Toweru jdeme na metro, na Monumentu ještě hledáme záchody a pak náš oblíbený skvělý kultovní Camden, Vinyl bar do zavíračky, zas noční poflak u kanálu a tradičně poslední metro na Ealing. Pod tričkem pašuju přes turnikety do metra plechovky Kronenbergu. Šeďovi se zdá o botech. 060704
Šeďa koněčně kupuje boty (asi čtvrt hodiny před odjezdem), takové prestižky, akorát že Nike Air Force One, takže je velice spokojený (a taky máme podnikatelský plán – budeme dovážet do Londýna prestižky a prodávat je za 70 liber). Poslední špq na křižovatce na Marble Arch, akorát nemáme sirky, takže odpalujeme sluncem za pomocí mého objektivu. Setkáváme se s holkama a sedáme na bus na letiště. Což je dobře, protože už mi dochází filmy. MIND THE GAP.

Report a fotky ze Slunovratu za chvilku budou na Shadowboxu. A ty fotky jsou teda i tady.

Jo a v sobotu na Metan HipHop festivalu budu mít vystavené nějaké fotky (to jen kdyby tam někdo šel..)

Včera jsem konečně dodělal flyer na slunovrat. Mrkněte tady. A info je tady: SLAVNOSTI SLUNOVRATU - 7. ročník zlínského audiovizuálního festivalu
18.6. Intro - klub U žíznivého psa, Zlín
Liveacts: Jericho. Mixus, Moire, Nabor
19.6. Openair freeparty - bývalá hvězdárna Halenkovice, Napajedla
Djs: Ilab, Junkett, Kumite, Naschval, Nu-man, Omek, Rootz, Ufon
Liveact: Nabor
Vjs: Moire
20.6. Downtempo chillzone - klub U žíznivého psa, Zlín
Ninja Tune, triphop, ethno, ambient
21.6. Bashment soundsytem + graffiti performance - Komenského park (altánek), Zlín

Vstup zdarma na všechny akce.

V sobotu jsem mel sraz s Murou a ostatnimi v sest rano v olomouci. Kdyz jsme se sesli tak se me zeptali, proc jsem je nepockal v Hranicich, ze by me tam vyzvedli. Nu coz, pozde. Dali jsme si snidani u pumpy zalite vychazejicim sluncem, do toho hralo Everybody loves the sunshine od Roy Ayerse.

Pak roadmovie az na Jasnou. Tam jsme potkali Gotchu, Zdrheeho a Hanu. Nasledoval freeride kotlem skoro od vrcholu. No, doufal jsem ze ostatni jsou dostatecne obeznameni s problematikou lavin... Lavina s nami sice nespadla ale pekne jsem se vymlel. Fullspeed ve zlebu, tipoval bych tak 50km/h, nacez nasledovalo pekelne salto mortale vstric skale. Rozeklane skaly jsem hlavou minul v pekelne rychlosti asi tak o dvacet cm (ovsem ne tak moje fosna). Mura stal asi o sto metru nize a nafotil kompletni sekvenci meho padu teleobjektivem. Pry myslel ze uz nevstanu. Ja ale vstal, vyklepal si snih z trenek a pokracoval do udoli. Pak jsem sice zjistil ze ja jsem vyvazl bez skrabnuti, ovsem ne tak prkno... No ale zustalo relativne pojizdne a hrany stejne v tomhle snehu nepotrebuju, tak co... V bufetu si nekteri dali varenou kukurici, ktera byla tak hnusna ze se nedala jist. Pak jeste jeden sjezd, tzv. Divcim zlebem. Dole jsme potkali typka Okavanga s jeho dvema divkami a s nim se ubytovali v luxusnim penzionku v Mikulasi.

Vecer kalba (po veceri, coz byly hnusne halusky), byl nam doporucen nuskoolovy slovensky drink a to Fernet s Vineou. Navstivili jsme Kolotocovo bar, tam hc metal a vsude nablito. Pak SkiClub, tam diskoteka a houfy lokalnich divek. Celkem zazitek, pozorovat Muru jak tanci na Lucku Bilou, v kazde ruce drink s brckem a paraplickem. Ja asi ve dve odesel (zdaleka ne prvni), akorat jsem ponekud zakufroval a asi hodinu se motal po liduprazdnem meste, absolutne netuse, kde vlastne je ten nas zfakovany penzion. Nakonec jsem byl rad, ze jsem podle svetlometu trefil zpatky na tu diskoteku (to uz byly tri rano) a tam nasel Muru jak to sneruje po ulici. Mura nasel penzion hned (resp. skoro hned, napred jsme se snazili dobyvat nekomu do vilky v domneni ze jde o nas penzion- "Ja si to pamatuju, tady je ten poblity parez"). Mura jeste pustil dovnitr hafana, o kterem se rano ukazalo, ze je to uplne cizi pes (coz bylo celkem zvlastni, protoze Mura ho v noci duverne oslovoval jmenem Gary).

Rano prisel na kontrolu majitel penzionu, byl spokojen, zadna rozbita okna nebo umyvadla, akorat ho trochu vyvedl z konceptu ten pes. Rano hnusne pocasi, takze pivo u lanovky (Mura si dal bramboracky ktere byly tak hnusne ze se nedaly jist a Kristyna si dala nemene nepozivatelny parek). Odjeli jsme do SOS vesnicky UNESCO, Vlkolince (plati se tam za vsechno, i za vstup do obydlene vesnice). tam na nas zautocila hlidacka s chovanim dozorkyne v lagru (i kdyz kdo vi, mozna to byla komisarka UNESCO) a snazila se nam vsugerovat ze to, co Martin drzi v ruce a okusuje neni jablko, ale fotoaparat a tudiz za nej musime zaplatit 20 Sk. Pak si chlapi dali za posledni penize (prestoze jsem jim rikal at neriskuji, po predchozich zkusenostech) jakousi krmi, coz byla ohavna smes testovin, brambor, zeli, lancmitu a kabanosu. Vse tradicne skoncilo v popelnici. Je to zajimave, ze nekteri za vikend utratili treba 300Sk za jidlo, ktereho meli odhadem tak tri sousta. Pak jeste zastavka na Strecne a pak uz zpet do vlasti. Nade vsim se jako andel strazny vznasel Vladko Meciar na billboardech (drzel bochnik chleba, na kterem byl slehackou nastrikany slovensky znak). Miluji Slovensko.

Fotky z tohohle vseho zcekujte tady!